High Frequency Active Auroral Research Program (HAARP česky Vysokofrekvenční aktivní aurorální výzkum) je výzkumný projekt chování ionosféry a procesů v ní probíhajících včetně polárních září (odtud z názvu aurorální).
Stanice HAARP se nachází na Aljašce, severně od malého města Gakona, na místě bývalého radaru OTH (over the horizon) a v Grónsku. Jeho cíl je zkoumat ionosféru s perspektivou vývoje pokročilé ionosferické technologie pro zlepšení komunikačních a navigačních systémů jak pro civilní, tak i pro vojenský sektor (včetně sledování a rozvědky). Při konstrukci projektu HAARP byly použity technologie amerického fyzika Bernarda Eastlunda, který je v 80. letech vyvinul a nechal si je patentovat (jedná se o americké patenty č. 4 686 605, 4 712 155, a 5 038 664).
Projekt HAARP jako takový začal již v roce 1990, ale stavba samotného zařízení byla započata v roce 1993, s minimální plánovanou funkčností 20 let. Stavěl se ve třech fázích, plné operability a současného výkonu dosáhl v létě roku 2007. Původně jej začala stavět firma Advanced Power Technologies a od roku 2003 BAE Advanced Technologie – dceřiná společnost zbrojařského koncernu a dodavatele vojenské techniky BAE Systems.
Náklady na projekt a jeho financování
Náklady na projekt (stavba a spravování) k roku 2008 činily 250 milionů dolarů.
HAARP financují organizace Letectvo Spojených států amerických, Vojenské námořnictvo Spojených států a Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA). Finančně a lidskými zdroji se podílí i státní univerzita (University of Alaska).
Další zařízení Haarpu
HAARP disponuje radary pásma krátkých (HF) a velmi krátkých vln (UHF), měřiči změn geomagnetického pole, digisondou (sondu ionosférického šíření vysokofrekvenčních radiových vln), magnetometry a další.
Hlavním nástrojem pro ionosférický výzkum je Ionospheric Research Instrument. Jde o vysokofrekvenční vysílač, který je využíván k působení na ionosféru. V současné době se skládá z 48 antén o výšce 22 m, ale je plánováno, že na na ploše 13 hektarů jich bude vztyčeno 180. Vysílač umí vysílat spojitý nebo přerušovaný signál o výkonu 3600 kW a frekvenčním rozsahu 2,8–10 MHz, jehož elektromagnetický „obraz“ může být následně sledován pomocí HF/UHF radarů, HF přijímačů a opticky. Podle týmu lidí z HAARPu je cílem sledovat procesy v ionosféře ovlivněné přirozeným vlivem sluneční interakce stejně jako ionosféra ovlivňuje radiové signály a vyvinout technologie lépe kompenzující tyto vlivy pro lepší, přesnější a spolehlivější komunikaci, s lepšími vlastnostmi, sílou signálu, rozsahem apod.
Očekává se, že studium takto vyvolaných změn ionosféry povede k pochopení přirozeného chování ionosféry. Co do praktických aplikací, vědci angažovaní v HAARPu si od projektu slibují mj. i vyvinutí technologie pro schopnější skenování i pod hladinou moře či pod zemským povrchem.
Zdroj: Wikipedia
Poloha zažízení HAARP, mapa HAARP.
